|
|
Adaptace rostlin k opylování nočními živočichy
Bakovská, Julie ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Noční opylování je zásadní součástí procesu rozmnožování rostlin. Noc je charakteristická změnami abiotických faktorů, především snížením slunečního záření a poklesem teploty, přičemž rostliny a opylovači se na tyto podmínky adaptují. Rostliny a opylovači se vzájemně přizpůsobují procesem koevoluce. Rostliny v důsledku toho prezentují znaky preferované jejich opylovači. Soubory konvergentních znaků společné rostlinám opylovaných jednou funkční skupinou se nazývají polinační syndromy a zahrnují typ odměny, vůni, barvu a morfologii květu. Polinační syndromy a další adaptace rostlin opylovaných nočními opylovači jsou představeny v této práci, v souvislostech s adaptacemi smyslů opylovačů na noční podmínky. Zároveň je odkázáno na evoluční důvody přechodu aktivity do nočních hodin u rostlin i u živočichů. Významnými nočními opylovači, spojovanými s polinačními syndromy, jsou noční motýli, dělení na lišaje (polinační syndrom sphingofilie) a ostatní noční motýli (phalaenofilie), letouni (chiropterofilie) a nelétaví savci (therofilie). Dalšími významnými opylovači vykazující adaptace v rámci nočního opylování jsou brouci a noční včely.
|
|
| |
|
|
Variabilita hlasu drozda zpěvného \kur{(Turdus philomelos)}
MAJEROVÁ, Veronika
Ve své práci jsem se zabývala variabilitou hlasu drozda zpěvného (Turdus philomelos) a jeho vokálními imitacemi. Jedinci byli nahráváni a sekvence byly následně analyzovány. Otestovala jsem několik hypotéz, které se zabývají ptačí vokálními imitacemi. V této práci je také prezentován vliv struktury vegetace a abiotických faktorů na použití imitovaných druhů ve zpěvu drozda zpěvného.
|
|
|
Natural regeneration of spruce stands in Vysoké Tatry (High Tatras) after large scale disturbation
Michalová, Zuzana ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Wild, Jan (oponent)
Pozorovanie prirodzenej regenerácie Smreka obyčajného (Picea abies) prebiehalo v sezónach 2010 a 2011 na území zasiahnutom veternou kalamitou v Tatranskom Národnom Parku. Cieľom diplomovej práce bolo popísať charakter distribúcie prirodzenej obnovy u smreka, ako aj nájsť priestorovú škálu, na ktorej sa prejavujú rozdiely vo fenotypovej variabilite. Ďalším krokom bolo skúsiť nájdené rozdiely pripísať meraným abiotickým a stanovištným faktorom, no predovšetkým biotickým interakciám, s dôrazom na vnútro- a medzidruhovú kompetíciu.Fenotypová odpoveď u smrekov sa ukázala na každej z vyšetrovaných hierarchických priestorových škál. Výsledky preukázali súvislosť medzi vlhkostným gradientom a vegetačným zložením na krajinnej úrovni i na najmenšej škále. Vegetačné zloženie následne priamo modifikovalo nielen fenotyp u zmladenia, ale aj významne ovplyvnilo početnosť obnovy.
|
|
|
The effect of habitat continuity and management on species composition and diversity
Hubáčková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Polopřirozené louky východní Moravy disponují velkým potenciálem hostit druhově bohatá rostlinná společenstva. Nicméně změny ve způsobu využívání půdy během druhé poloviny minulého století byly rychlé a rozsáhlé. Mnoho přirozených luk bylo rozoráno. Koncem 80. a počátkem 90. let byla některá z obdělávaných polí oseta druhově chudou jetelotravní směsí a přeměněna zpět na louky. Obnova luk na bývalých polích je velkou výzvou. Zpětná kolonizace těchto polí může být značně komplikována počátečním osetím druhově chudou produktivní směsí. Cílem této studie je určit rozdíly v druhové skladbě a druhové bohatosti travních porostů mezi uměle vysetými loukami (na bývalých polích) a fragmentech původních luk s kontinuitou více než 70 let nerušeného vývoje v severní části Bílých Karpat na severovýchodě České republiky a identifikovat druhové vlastnosti, omezující schopnost druhů kolonizovat louky vznikající na bývalých polích. Vybrané rostlinné druhy (celkem 137 druhů) byly zkoumány na 66 loukách. Zkoumané louky byly klasifikovány podle kontinuity a typu managementu. Prostorová korelace zkoumaných luk byla posuzována s použitím koordinát centroidu (těžiště) každého polygonu. Vliv kontinuity na druhovou skladbu a diverzitu byl testován až po odfiltrování managementu a abiotických faktorů (TWI, DAHI, svažitost,...
|
|
|
Zdroj živin a jeho efekt na metabolismus rostlin a jejich vývoj
Sadcovschi, Olga
Rostlinný metabolom odráží stav rostlin a je důležitým zdrojem informací pro molekulární biologii rostlin. Tato práce s názvem „Zdroj živin a jeho efekt na metabolismus rostlin a jejich vývoj“ pojednává o úloze abiotických faktorů v růstu a vývoji rostlin, včetně živin, světla, teploty a dostupnosti vody, a také popisuje moderní metody metabolomiky. Experimentální část využívá několik modelových experimentů a demonstruje použití analýzy LC-MS mastných kyselin a metabolomiky GC-MS při studiu odpovědi na abiotické nebo hormonální stimuly, dostupnost živin a teplotní stresovou reakci. Kromě toho byl při analýze topolových listů aplikován nový hormonomický přístup.
|
|
| |
|
| |
|
|
Effects of abiotic factors on hemiparasitic plants
SVĚTLÍKOVÁ, Petra
Tato disertační práce se zabývá ekofyziologií poloparazitických rostlin. V jejím úvodu shrnuji znalosti týkající se vlivu abiotických faktorů na kořenové a stonkové poloparazity a zdůrazňuji mezery v těchto znalostech, které by bylo zajímavé v budoucnu prozkoumat. Následující čtyři kapitoly jsou prvoautorskými publikacemi, které se věnují tomu, jak vybraní kořenoví poloparazité z rhinanthoidní skupiny Orobanchaceae reagují na měnící se dostupnost abitických faktorů jako jsou světlo, voda a minerální živiny.
|
|
|
Význam biotické a abiotické složky ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou
Hanzelková, Věra ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou mají vliv na utváření rostlinného společenstva. Rostliny působí jak na svůj druh, tak na ostatní druhy rostlin. Vazba může být kladná či záporná. Rostliny ovlivňují půdu, změní její vlastnosti a půda zpětně ovlivní růst rostliny. Půdní složky se dají rozdělit na biotickou a abiotickou. Abiotická složka podmiňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Hlavními vlastnostmi jsou struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH půdy a množství a dostupnost živin. Biotickou složku tvoří půdní biota. Jednotlivé organismy mohou sloužit jako dekompozitoři, symbionti nebo jako patogeny. Velkou část půdní bioty tvoří mikroorganismy, z nichž nejdůležitějšími jsou houby a bakterie. Abiotická složka působí ve zpětnovazebných interakcích spíše nespecificky, zatímco biotická je specifičtější. Obě složky mezi sebou také interagují a určují tak výsledný vliv na rostlinu i typ a intenzitu vzájemných interakcí mezi různými druhy rostlin. Cílem této práce je ukázat význam těchto složek ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou. Klíčová slova: zpětnovazebná interakce mezi rostlinou a půdou, abiotické faktory, biotické faktory, struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH, živiny, arbuskulární mykorhiza, N- fixující bakterie
|
host ::
RSS.